O tom, že lidí na planetě neustále přibývá, není pochyb. Náš počet roste exponenciálním tempem, a všichni víme, že Země má pouze omezené zdroje. Je proto jasné, že se poměrně často hovoří o přelidnění planety.
Samozřejmě se můžeme ptát, zda je to vůbec takový problém, když čteme, že děti má stále méně párů. Ovšem co si mnoho lidí neuvědomuje, je fakt, že tato čísla se týkají pouze několika málo zemí. V mnohých jiných naopak počet obyvatel neustále stoupá, a více než vyvažuje klesající porodnost jinde. A zde nezáleží na tom, kde se daný člověk narodil. Důležité je, že existuje a ke svému přežití potřebuje určité zdroje.
Ty jsou ostatně tím hlavním problémem, mnohem větším než prostor. Jen málokdo si totiž umí představit, jak velká plocha je potřeba k výrobě dostatku potravin pro jednoho člověka na rok. A čím více lidí je, tím více plochy budeme muset věnovat zemědělství. A když si vezmeme, že k tomuto účelu lze použít jen malé procento souše (na Antarktidě či na Sahaře nám toho moc neporoste), je jasné, že jsme v tomto ohledu značně limitováni.
Není tedy třeba zastírat, že se skutečně jedná o vážný problém, který je nutné řešit dříve, než bude pozdě. Zároveň je však pravdou, že řešení zde nejsou nijak jednoduchá, a mnohdy by vyžadovala spolupráci v podstatě všech vlád, což je v podstatě nemožné.
Samozřejmě je tu možnost řízeného snižování populace, kdy bude omezen počet dětí, které může pár mít. To je však proti lidským právům a, jak ukázal případ Číny, nefunguje ani zdaleka tak dobře, jak bychom si mysleli.
Naší jedinou šancí je tak nalezení nových prostor, buď vytvořením umělých ostrovů, nebo expanzí do vesmíru. Ani na jedno však bohužel nejsou dostatečně levné technologie. Je však faktem, že nám dříve či později stejně nic jiného nezbude, tedy alespoň pokud chceme jako druh přežít.